Workcamp očima campleaderů: trochu jiný pohled na situaci

zmokla

Každý workcamp má svého campleadera – dobrovolníka, který to tmelí. Bez něj/ní by to nešlo. Měsíc předem jede na místo workcampu, domlouvá co a jak, ladí detaily a připravuje pro ostatní dobrovolníky vše potřebné. V den příjezdu je vyzvedává na nádraží, na zastávce, nebo za tmy ve vedlejší vesnici, když zapomenou správně vystoupit. Když je má všechny pohromadě, je jim průvodcem a rádcem. Někdy je to role těžká, někdy lehčí, samo to ale nejde nikdy.

Tamjdemu letos pomáhalo uskutečnit jeho workcampy celkem šest campleaderů (šest holek – „kemplídřic“?). Přijely z Německa, Moravy, Slezska a Čech. Dobrovolně – bez nároku na odměnu – workcampům věnovaly přes 100 dní práce. Jejich práce je náročná i krásná zároveň, a hlavně nezapomenutelná. Protože by to bez nich nešlo, patří jim náš VELKÝ DÍK!

A jak to na workcampu očima campleaderů vypadá? Nabízíme pár autentických momentek, které stojí za to:

Práce byla vždy jasně zadaná a vysvětlovaná (opakovaně). Dobrovolníci i přesto nevěděli co mají dělat.

Jinak práce při respektování všech pokynu bezpečná byla i přesto, že jedna z dalších účastnic byla opakovaně pokousána opicí. Několikrát se ji ošetřovatelé snažili vybízet, ať na zvířata nešahá. Šahala. Pokousaly ji.

Každá práce je vhodná pro muže i ženy. Opravdová otázka zní, zda ty ženy a muži jsou vhodní pro tu práci.

Po týdnu hrabání suché trávy by se některým jedincům mohlo zdát, že se práce stává rutinní, ba přímo stereotypní. Po týdnu opravdu byla. A to i přesto, že se hrabalo vždy na jiném místě. Pakliže cílem není vytrénovat elitní jednotku hrabání schopných jedinců, doporučuji pro příště již od začátku prokládat práci různorodějšími prvky.

Volný čas jsme se snažili vždy trávit nějak aktivně, ale vzhledem k únavě a většinové nelibosti k chození pěšky- byť jen 3km, se pohyblivost celé skupiny značně omezila na přesun do nejbližší hospody-cca 20m po dvoře.

Chtěla jsem po nich, ať kdykoliv vyjádří svůj názor, nebo návrhy na zlepšení čehokoliv jak co udělat jinak. Všichni říkali že jsou spokojení, ale moc jsem jim to nevěřila.

A tak se ptám, páry na workcampu?? Opravdu?

Doporúčo všem, další ze situací, který jen tak nezažijete.

Chcete si také zkusit, jaké to je vést mezinárodní skupinu dobrovolníků? Pište na workcampy(at)tamjdem.cz, příští jaro/léto bude opět příležitost 😉